Výprava do středověku – den čtvrtý
Ve středu po ranní rozcvičce a snídani přijeli do tábora potulní umělci ve složení: ředitel – Casanova známý malíř Viktor, Maruška – místní tanečnice Eržika, Vlasta – vědma a čarodějnice Karen a Angela – loutkářka Amélie. Zatímco malíř Viktor si vybíral mezi děvčaty objekt na malování, tanečnice Eržika předvedla v tanci svoje půvaby a vědma Karen se snažila očarovat místní panoše svýmy kouzly a skleněným okem. Poté se ujal slova malíř Viktor a seznámil jednotlivé týmy panošů s dopoledním programem. Týmy se rozdělily na čtyři stanoviště, na kterých měly projevit znalosti v odborných kvízech. Na prvním stanovišti měly poznávat malíře a obrazy, na druhém názvy středověkých hradů, na třetím umístění hradů na slepé mapě a na čtvrtém středověké stavby v Evropě. Podle výsledků byl nejtěžší kvíz s názvy středověkých hradů a nejlépe si všichni vedli v určení středověkých staveb v Evropě. Po obědě a poledním odpočinku se všechny týmy přemístily do „pracovního“ altánu, aby se připravily na další úkol. Cílem každého týmu bylo pobavit večer vzácnou návštěvu, neboť potulní umělci museli narychlo opustit hrad. Každý tým dostal za úkol připravit scénku, píseň či báseň, které by svojí originalitou pobavily vzácné poselstvo od krále Karla IV. Zároveň dostaly týmy za úkol namalovat obraz pro královskou výpravu, ze kterých pouze jeden měl být vybrán pro samotného krále Karla IV.
Všichni panoši se s vervou sobě vlastní pustili do díla, takže při večerním hodnocení scének a písní jednotlivých týmů byl potlesk a smích tou největší odměnou pro poselstvo od krále, které vybralo nejlepší scénku z týmu oranžových a obraz pro krále putoval od týmu žlutých. Podle zásluh byly předány stříbrné mince a konečný stav v závěru dne byl následující: modří (70), žlutí (63), zelení a oranžoví (62) a červení (58).
Opět byly rozdány další výtisky táborových novin a následovala volná zábava.








































