KSK

Každý, kdo se chce stát udatným rytířem, musí být zručný a to museli prokázat i naši panoši ve vesnici, která se nacházela pod jejich tvrzí.
Tak tomu bylo i při ranním nástupu řemeslníků: ředitele – svíčkař Bořivoj,  Maruška – hrnčířka Kazi, Vlasta – keramička Božena a Angela – šperkařka Libuše.
Týmy dostaly za úkol se rozdělit na dvojice a ukázat svoji zručnost ve výrobě keramického hrnečku, vymalovat skleničku, vyrobit nejhezčí šperk za pomoci drátků a korálků, vyrobit svíčku a nádobí z alobalu, aneb cínové nádobí. Samotní panoši byli překvapeni, jak nádherné výrobky se hromadily na jednom místě, na kterém pak byly nabídnuty a ve většině prodány trhovcům. Nejvíce výrobků (7) se prodalo v týmu zelených a červených.
Po dobrém obědě a odpočinku začaly štafetové soutěže všech týmů. Všichni měli za úkol na čas zatlouci hřebík do prkna, v tom překvapila řada žen, které byly rychlejší jak muži.
Dále měli pak přenést do pet lahve co nejvíce vody za pomoci drobných předmětů, jako byla velká lžíce, malá lžička, 3 listy papíru, víčko od pet lahve a malá plastová sklenička. Legrace bylo opravdu dost, v zatloukání hřebíků zvítězilo družstvo žlutých časem 3.46,6 minut a v plnění lahví vodou bylo úspěšné družstvo modrých. V závěru dne si ještě jednotlivé týmy připravovaly tabulku rodokmenu, která byla přehlídkou nápaditosti a výtvarného umění. Opět se chopili brka písaři, aby doplnili čerstvé zprávy do svých kronik.
Po večerním rozdávání stříbrných mincí zatím vedlo družstvo modrých (53), zelení a červení stejný počet (48), žlutí (46) a oranžoví (43).
Nesmíme zapomenout na každodenní ranní rozdávání novin „Srbská (h)láska“, které naše panoše informovaly o dění na panstvích včetně křížovky a luštění různých rébusů.