Poděkování seniorkám – dobrovolnicím za práci v muzejní knihovně
S potěšením zveřejňujeme na našich stránkách děkovný dopis, který jsme obdrželi od paní Ing. Beňadikové, knihovnice knihovny Severočeského muzea. Tento dopis je důkazem toho, že naši senioři jsou aktivní v nejrůznějších činnostech a že rádi a nezištně dokáží ve svém volnu pomáhat tam, kde je to potřeba. Řádky, které budete číst, svědčí také o tom, že znalosti, získané v kurzech obsluhy PC, které Kontakt organizuje, mohou senioři využívat i ve prospěch jiných libereckých organizací.
Rádi poděkování Haně Musilové, klubu „Radost“ i „Prvnímu libereckému spolku paní a dívek“ zveřejňujeme a také za Kontakt seniorkám velice děkujeme za jejich dobrovolnické aktivity.
Komunitní středisko Kontakt Liberec, p.o.
p. ředitel Michael Dufek
Palachova 504/7
460 01 Liberec – Staré Město
V Liberci 26. září 2011
Vážený pane řediteli,
dovolte, abych Vaším prostřednictvím poděkovala paní Haně Musilové, vedoucí Klubu „Radost“, který provozuje svou klubovou činnost v Komunitním středisku Kontakt Liberec, za její aktivity věnované členkám vašich klubů. Seznámily jsme se v době, kdy pro ně organizovala exkurzi do liberecké muzejní knihovny. Ta ještě počátkem 20. století patřila mezi nejvýznamnější a nejbohatší knihovny s fondem uměleckoprůmyslového zaměření v naší zemi, její osudy však zkomplikovaly obě světové války a ještě dnes o její existenci ví jen velmi málo obyvatel Liberecka. Ráda jsem tedy exkurzi včetně ukázek knihovního fondu připravila, a byla jsem mile překvapena, jaký zájem členky klubu projevily. Zájem přerostl v nabídku dobrovolnické spolupráce, paní Musilová možnost této spolupráce projednala nejen s členkami svého klubu, ale oslovila také Klub „První liberecký spolek paní a dívek“. Několik měsíců se členky obou klubů podílely na převádění evidencí knihovny do elektronické podoby, přípravě revizních podkladů a pořádání archivu. Spolupráce s muzejní knihovnou nebyla první dobrovolnickou činností některých členek klubů. Prokázala nejen jejich aktivní přístup k životu, ale také možnost zajímavé a oboustranně přínosné spolupráce,
i bez dnes stále zmiňovaných, jakoukoli pracovní činnost podmiňujících finančních zdrojů.
Ještě jednou tedy paní Musilové i jejím kolegyním upřímně děkuji.
